Srpen 2010

Propadák

31. srpna 2010 v 21:34 | Chloe
No jo...hlavně že píšu takový krásný
"Nechci zklamat sebe"
A den nato už žeru jak prase...ba dokonce hůř :-(

Takže poslední dva dny na houby...prostě bych se nejradši...grrrr
Takže holt začátek od 1.září jakožto od zítřka.

Původně jsem chtěla, aby si lidi ve škole všimli, že jsem zhubla,
jenže za poslední týden se mi nepodařil téměř jediný den,
a váha stoupla...takže jsem si jistá, že si toho nikdo nevšimne :-(((

Vždyť je to skoro jako bych ani nezhubla...prostě jsem zas něco z toho nabrala zpět !!
Jak jsem to mohla dovolit ?!!?!?!


Realita versus Fantazie

31. srpna 2010 v 11:11 | Chloe |  ►My blathers (bláboly)◄

Často si pokládám otázku, proč mám tak ráda filmy a poutavé příběhy z knih? Co mě k nim tak moc táhne? Odpověď mám však přímo před nosem. Každý příběh zpracovaný určitým způsobem v sobě má moc. Moc odvádět lidi od reality.

Jsem snílek. Často mám chuť utéci z té pochmurné a nudné reality někam daleko, kam se ani letadlem dopravit nelze. Do říše fantazie, která má pokaždé jinou podobu, jiné jméno. Ve filmech to může být smyšlený ostrov nebo nově dobytá země, v knihách to bývá zázračné město nebo daleká budoucnost. Všechna tato místa mají své osobité kouzlo a život, který mu vdechli jejich autoři.

Jenže jednu věc mají společnou. Vždy mají stejnou funkci, takže by se každičký tajný ztracený ostrůvek dal považovat za jednoho z mnoha klonů původní mateřské fantazie. Každý klon je naprogramován na stejný cíl - totiž upoutat diváka/ čtenáře a svázat jej ve vlastním smyšleném světě, aby se aspoň na malou chvíli zbavil povinností, strastí, potíží a hlavně reality. Kruté skutečnosti, která není ani zdaleka tak zajímavá, jako výtvory našich mozků.

Když bych měla porovnat realitu s fantaskním světem, musela bych volit jen dle svého názoru, který však není moc objektivní. Každý se rád zcela jistě rozhodne sám za sebe, které z těchto míst je pro něj zajímavější, a já vás v tom jen podpořím, protože neexistuje nic a nikdo, kdo by vám mohl bránit mít svůj vlastní názor a odlišný pohled na věc.

A vzhledem k tomu, že každý chce vždy to, co zrovna nemá, může o tom snít a ponořit se do vlastního světa, kde tu konkrétní věc vlastní. Proč bychom nemohli létat? Protože nevlastníme křídla? Vždyť přeci každý taková křídla vlastní a záleží jen na něm, jestli je nechá stažená nebo nám usměvavě zamává se slovy: :,,Na viděnou."

Otázky pro Moje Bláboly

30. srpna 2010 v 10:05 | Chloe |  ►My blathers (bláboly)◄
Tak mě napadlo, že byste třeba chtěli slyšet
můj názor na některé věci a já naopak budu moc ráda,
když mi dáte nějakou záminku k zamyšlení.
Takže jestli máte nějakou otázku, kterou bych mohla použít jako téma
pro nějaký článek a trochu o tom popřemýšlet,
stačí ji jen napsat...

Dám příklad:
Proč hubnout?
Co je dokonalost?
...

Je to jen na vás :-)

Čte ji někdo ??

29. srpna 2010 v 23:41 | Chloe
Potřebovala bych vědět, jestli si někdo čte ten můj
pokus o knížku, abych se mohla rozhodnout,
zda v tom zveřejňování mám i nadále pokračovat.

Knížka bude stejně asi dost dlouhá a podrobná,
takže nevím, jestli by se to někomu číst chtělo,
takže prosím dejte vědět, jestli chcete pokračování,
nebo vám budou stačit ►Moje bláboly◄
ve kterých určitě zveřejním pár zajímavých článků
z mojí tvorby a možná přihodím nějaký smyšlený
a hlavně KRÁTKÝ příběh (narozdíl od knížky)...

Také zvažte možnost, že i kdybych knížku dále zveřejňovala,
mohla bych třeba skončit u cca 5. kapitolky
a dále bych neměla čas to dopsat nebo fantazii to domyslet
a vy byste znali jen část neuzavřeného příběhu...


29.8.10

29. srpna 2010 v 20:38 | Chloe |  ►My Diary◄
No jo...docela štvu sama sebe...včera jsem si opět ještě navečer
dala kousek bábovky ke kávě a pár hranolek po malý ségře :-((
Prostě se musím od 17:00 přivázat řetězem k trampolíně
nebo třeba rotopedu, abych nemusela
snášet ty chuťe, které mě přepadají.

Váha bohužel viditelně stoupla, takže si ve škole
asi ani nevšimnou, že jsem od konce školy o nějaký to kilečko zhubla...
Což je škoda :-((

Ale tím to nekončí! Nebudu se smiřovat se svým tlustým osudem,
a proto začnu hned a zvládnu TÝDEN superových jídelníčků !!
Já to vydržím ! Sebedůvěra je klíčem k úspěchu :-)
Nezklamu vás a hlavně nezklamu sebe !!
Takže od pondělí - neděle

Snídaně: kukuřič. lupínky + bíl. jog.
Svačina: nektarinka
Oběd: čína s rýží
Svačina: 2 vafle+šlehačka
Večeře: 3kousky tvaroh. buchty + paprika

Hřích: Svač. + Več.
Pití: 1káva, 1l vody, 0,5l čaje pu-erh, sklenice multivit.
+ 200x švihadlo, trampolína, 15min. posilko


Mimochodem, jak se vám líbí nový design ?

28 Thinspo Video

29. srpna 2010 v 15:04 | Chloe |  ►Thinspo◄

Proč bláboly ??

29. srpna 2010 v 0:34 | Chloe |  ►My blathers (bláboly)◄
Prostě mám občas takovou blábolavou náladu. Sednu za klávesnici a píšu a píšu a píšu...
A tak to ze sebe dostanu a nezatěžuju si tolik můj mozek. Často to jsou úvahy nad naprostými nesmysly, jako například: Proč se díváme na filmy? Proč život nemůže být jednoduchý? a podobné hloupé otázky, které se mi hromadí v hlavě jako netřízený odpad.
Když to chce ven, tak tomu jen pomůžu.
A když ty bláboly nikdo nebude číst, nebude mi to vadit ;-)
Vždyť to jsou jen...výplody mé poťouchlé fantazie.

Také v tom hraje roli asi to, že nemám tak "zábavný" život, abych psala své zážitky z toho dne, protože by to bylo jen:
Byla nuda.
Dost jsem se nudila.
Ticho před bouří = ticho před nudou.
Dnes byla nuda.
Nuda versus nuda-pláž.
Znuděná Chloe.
Z bodu A=nuda do bodu N=NUDA !!

Takže buďte rády (případně rádi), že se s vámi nedělím o tyto Vzrušující zážitky.
Vaše (nudně a často znuděně nudná) Chloe

28.8.10

28. srpna 2010 v 17:19 | Chloe |  ►My Diary◄
Tak jsme dnes jeli nakupovat do Plzně
a já šla do kina na 3D film
Poslední vládce větru
a bylo to celkem pěkné, ale trochu mě naštvalo,
že to bude mít ještě pokračování, a že příběh zatím není
uzavřený...takže si budu muset chvíli počkat...

Snídaně: 2toast. chleby + hermelín
Svačina: ---
Oběd: kaiserka + 400ml ledové kávy
Svačina: ---
Večeře: nápoj Activia 300ml + bebe dobré ráno oříškové

Hřích: ---
Pití: 0,5l čaje pu-erh, 1l vody, 2kávy
+ cca 2h nakupování, posilování,

Test PPP

28. srpna 2010 v 15:12 | Chloe |  ►Hubnutí◄
Udělala jsem si test poruchy příjmu potravy a vyšlo mi to docela zajímavě...
Doporučuji udělat také, abyste věděly, jak na tom pravděpodobně jste.
Nikdy jsem si nemyslela, že budu trpět takovou poruchou a ještě k tomu
s tolika procenty...ale to akorát dokazuje, jak
mám nízkou sebekontrolu...když se jednou za čas přejím...

Profil rizik:

1. negativní vztah k sobě, k jídlu
|||||||||||||||||||||  64%
2. mentální anorexie
||||||||||||||||||  50%
3. bulimie
||||||||||||  37%
4. záchvatovité přejídání
|||||||||||||||||||||||||||  85%
5. deprese
|||  9%
6. perfekcionismus
|||||||||  25%
7. nedostatek informací
||||||  10%

Tak jsem se dozvěděla, že bych mohla trpět záchvatovým přejídáním a vím to o sobě...
Jenže co nadělám...

Pejsánci

27. srpna 2010 v 20:37 | Chloe

Tady jsou fotky těch našich mazlíků domácích:
Velkýmu bílýmu je 7let a malýmu 3měsíce...naštěstí si sedli do noty =P

27.8.10

27. srpna 2010 v 19:00 | Chloe |  ►My Diary◄
Máme dalšího pejska !
První pes je samojed a druhý je
kříženec labradora a bígla !
Oba máme venku a ten druhej malej je ještě štěňátko...

Snádaně: ---
Svačina: celoz. rohlík + hermelín
Oběd: polévka
Svačina: nektarinka, houb. řízek
Večeře: racio chlebíček + rajče + kousek melounu

Hřích: sušenky
Pití: 1l vody, 0,5l zel. čaje, 1káva, 0,5l čaje pu-erh
+ 30min. svižná chůze se psem, trampolína (30minut), 5minut švihadlo (cca 500x přeskok), posilování (nohy, ruce)

Jinak jsem na blog dala další kapitolku k té mé knížce,
takže pro ty z vás, kdo četli první článek a nějak je to
zaujalo, mohou se podívat na pokračování...

Jinak váha neklesá, ale můžu si za to sama,
takže se musím víc snažit...zažila jsem pocit
hubnutí a teď bohužel zažívám i tohle...


27 Thinspo Video

27. srpna 2010 v 15:01 | Chloe |  ►Thinspo◄

26.8.10

26. srpna 2010 v 19:16 | Chloe |  ►My Diary◄

Nejde mi to...
dnes je akorát po nákupu, takže je všude plno jídla...
A samý DOBRÝ jídlo...mám chutě a bojím se, že se
neovládnu a navečer ještě něco spráším :-(((

Váha spíš stoupá než klesá :-(((
Už jsem měla 62,0
Ale mám zas 63,0 a po jídle i víc
Takže Omezím Vážení !!
Jen 1 denně (pro začátek) a to ráno!!

Snídaně: 1 toast. vícezrnný chleba
Svačina: 1 velký racio chlebíček
Oběd: lečo + brambory
Svačina: hrozn. víno + hrst popcornu
Večeře: ---

Hřích: ---
Pití: 1 káva,1l vody, 0,5l zeleného čaje, 0,4l čaje pu-ehr
+200x švihadlo, trampolína, cca 45min. procházka se psem (svižné tempo), posilování

1/Trošku mimo (část 1.)

26. srpna 2010 v 11:17 | Chloe
1/ Trošku mimo

Když jsem se vzbudila, ležela jsem zas ve své posteli. Snažila jsem se rozpomenout, jak jsem se sem dostala. Mou poslední vzpomínkou byla ta překrásná jeskyně, tak jak jsem se mohla dostat zpět domů? Vtom mi to bohužel došlo! Byl to jen sen. Pouhopouhý výplod mé fantazie.

Vylezla jsem z postele a rozespalá jsem se dopotácela do koupelny. Pustila jsem studenou vodu do umyvadla a opláchla si obličej, abych smyla pocit, který mě nutil zavřít ještě na malou chvilku oči a ponořit se do uklidňující činnosti, kterou nazýváme spánek. Rozkoukala jsem se a podívala se na sebe do zrcadla. Tmavě hnědé dlouhé vlasy mi trčely do všech stran a mé nezajímavě tvarované oči měly barvu spíše hnědo-zlato-žlutou než obvyklou zelenkavou. Popadla jsem hřeben, abych zkrotila zelektrizované pramínky vlasů a trochu jsem se poupravila.

Vrátila jsem se zpět do pokoje, abych na sebe hodila něco, v čem bych mohla vyrazit do školy. Velké zrcadlo vedle šatní skříně mi trochu pomáhalo ve výběru toho správného oblečení. Přesto jsem nejprve musela vyzkoušet troje rifle, pět triček a dvě mikiny, než jsem si byla jistá, že to k sobě všechno ladí jak po barevné stránce, tak s počasím, které venku panovalo. Slunce svítilo už v tuto ranní dobu a hřálo mě příjemně do tváře skrze malé okénko. Nakonec jsem se rozhodla pro tmavé džíny s tmavě zeleným páskem, k tomu jsem přiřadila krátké khaki tričko na ramínka a tmavou mikinu s malými barevnými tvary.

Seběhla jsem po dlouhém točitém schodišti, proběhla rozlehlou chodbou a namířila jsem si to přímo do kuchyně. V rychlosti jsem si udělala svačinu a přitom jsem téměř poslepu sebrala malý lístek, na kterém byl vzkaz od Corya: Dobré ráno Scarly, dnes přijdu až v noci, tak na mě nemusíš čekat. Zítra je sobota a já mám volno, tak si spolu uděláme nějaký výlet. Vzkaz jsem tu měla každý den, kdy byl Cory v práci. Cory je můj táta. Evealyn, má matka, odešla, když mi byly asi dva roky. Nepamatuji si na ni. Ani já ani Cory neznáme důvod, proč tak náhle zmizela.

Sbalila jsem si svačinu do tašky, nazula jsem si boty a vyrazila na zastávku. Dojíždím autobusem na gymnázium do nejbližšího města Adrion. Od Lithingeru je to jen pár kilometrů, takže tam jezdíme docela často. Autobusová zastávka je od mého domu jen pět minut cesty, a proto jsem tam téměř hned. Každý den tam na mě čeká má spolužačka Jesha. Kdybych ji měla popsat tím nejjednodušším způsobem, znělo by to asi takhle: Jesha je člověk, ne, ještě bych to upravila, Jesha je puberťačka, která má plnou pusu slov, jenže má jaksi rozbité zavírání těch velkých vrat, a tak se všechna slova neustále valí ven, jako vlna pohromy.

Sotva mě spatřila, hned ke mně přiskočila kamzičím skokem a z dálky spustila: "Dneska jdeš nějak pozdě, za chvíli tu bude bus a já myslela, že už tu sebou švihnu na zem, aby bylo aspoň nějaký vzrůšo, protože sem se nudila jako blázen. No ještě, že jsi přišla, protože nevím, co bych si bez tebe počala." Proč jí to ustavičné mluvení toleruji? Asi jsem si na to už zvykla, takže když přijel autobus a my jsme se posadily do zadní části toho malého dopravního prostředku krabicového tvaru, nedělalo mi vůbec žádný problém prostě na chvilku zaklapnout uši a nevnímat ji.
Koukala jsem ven z okna a zkoumala krajinu, která vedle nás rychle ubíhala. Stromy zdobily růžové květy, kopce byly porostlé čerstvou zelenou trávou a pozadí zdobily krásné skalnaté hory. Byla to krásná krajina, ale už jsem ji znala až moc dobře, a tak mi nepřipadala moc zajímavá. Chtěla bych se podívat třeba k moři na písečnou pláž nebo někam do vlhkého zeleného pralesa plného malých opiček, barevných papoušků a velkých tukanů. Nic takového tu však nebylo.

Ostrov Seiffa, na kterém žijeme, obsahuje mnoho různých druhů přírody. V nejbližším okolí Lithingeru a Adrionu byly většinou kopce a hory, rokle a také skály. Opodál teče řeka Jo-Likar do velkého jezera Sinaul a dál proudí do dalšího jezera na úpatí hor Swigerias. Jsou to největší hory, které kdy kdo viděl, ale co se rozléhá za nimi, nám není známo, neboť se přes ně ještě nikdy nikdo nedostal. Stovky lidí se v minulosti pokoušely Swigerias přeletěl letadlem, obeplout lodí a nebo jednoduše projít skrze ně, jenže většina už se zpět nevrátila a ti, co přežili, vyprávěli o děsivých místech plných vzdušných či vodních proudů, tornád i vírů.

Na Seiffa se dá nalézt i bažinatá oblast, která leží na jihovýchodě a nazývá se Eshonk nebo velká poušť Wilneys. Opravdu je tu téměř každičký druh země až na ledovce a sněhové plochy. Tady nikdy nesněží. My sníh známe jen z historie a z knih, ve kterých se píše o Dni Ledu. Zničehonic se prý z nebe začaly snášet jakési studící kytičky něčeho bílého, co bylo později pojmenováno jako sníh, ale od toho dne se tento jev už neopakoval.

Před školou jsem své uši opět uvedla do provozu a snažila jsem se zorientovat, co mi to Jesha vykládá.

"…a včera za mnou přišel s velkým pugétem červených růží. Prostě jsme se dali zas dohromady. Co ty na to?" zeptala se mě s úsměvem, který se jí táhl od ucha k uchu.
"Jo, je to fajn, že jste zase spolu. Dobře, že ti to Mateo odpustil. Byl to jenom úlet, ne? A to se občas odpouští, navíc ty děláš takový úlety celkem často, takže už by si na to mohl zvyknout."
"Tys mě neposlouchala, že jo?" řekla podezíravě.
"Poslouchala, proč?"
"Protože s Mateem to skončilo! Já tu celou dobu mluvím o Brentovi."
"Ach…promiň, jsem dneska nějak mimo. Ale Brent je ten, se kterým si podvedla Matea, ne?" nechápala jsem to.

"Jo, Mateo se na mě prostě sprostě vykašlal a Brent se mnou chtěl být i přes to všechno, takže má Mateo smůlu a já vím, že jsem se rozhodla správně."

Věděla jsem, že si to pozměnila tak, aby byla všechna vina na Mateovi. Ve skutečnosti to bylo tak, že Jesha to s Mateem přestalo bavit, a tak to táhla s bohatým krasavcem Brentem. Když se to Mateo dozvěděl, tak ji nejspíš nechal, zatímco Brentovi to bylo jedno, hlavně že dostal, co chtěl. To byla celá Jesha. Nezajímala se o pocity ostatních, ale ty její musel znát každý ve městě. Bohužel srdíčka těm chudákům lámala až přespříliš často, ale s tím se nedalo dělat vůbec nic.

25.8.10

25. srpna 2010 v 18:12 | Chloe |  ►My Diary◄
No jo...jako vždy, když se mi konečně začne dařit,
se něco musí pokazit...
Dnešek je naprostou katastrofou co se týče diety...
Po obědě jsem snědla až moc sušenek s čokoládou...

Už dnes nechci jíst, ale vím, že to není nejlepší řešení.
Jsou sice teprv tři hodiny a nevím, jestli mi večer nebude kručet
v břiše, ale já to nějak zvládnu...vážně jsem to dnes zkazila :-((

Snídaně: kukuřič. lupínky + mléko
Svačina: 3 velké racio chlebíčky
Oběd: rizoto + kys. okurky
Svačina: 3 malé šátečky
Večeře:---

Hřích: 3 čoko bonbony, máslové sušenky + čokoláda (hned po obědě)
Pití: 1l čaje pu-ehr, 1l vody, 2kávy
+ 2min. švihadlo, posilování, 10min. rotoped


24.8.10

24. srpna 2010 v 16:41 | Chloe |  ►My Diary◄
No jo...včera jsem si večer dala ještě 2 kousky
borůvkové buchty :-((( prostě chuťe u TV...nesnáším to



Snídaně: toast. chl. + sýr
Svačina: 13 piškotů
Oběd: bramb. knedlíky + špenát
Svačina: ---
Večeře: zeleninový salát

Hřích: 4 bonbony z bonboniéry :-(((
Pití: 2l vody, 0,5l zeleného čaje, 1 káva bez cukru
+ 400x švihadlo, posilování (na ruce, nohy, hýždě, břicho...)

Má cenu dávat na blog pokračování té knížky ???
Nevím, kolik z vás to četlo a ani nemůžu zaručit,
že to někdy dopíšu celé
nebo že to bude i nadále zajímavé...
ZDE První část knihy pro ty, kteří ještě nečetli

Také přemýšlím, jaký účes si mám nechat udělat...
později sem dám nějaké fotky návrhů,
ale myslím, že bych se měla asi poradit u kadeřnice
vzhledem ke stylu mého obličeje...


23.8.10

23. srpna 2010 v 17:59 | Chloe |  ►My Diary◄
No jo...dnes nic moc...
Zjistila jsem, že jsem závislá...
Závislá na té placaté věci, na kterou každý den
stoupnu nejméně 3x a nemůžu si pomoct !! VÁHA

Jenže co s tím mám dělat?
Nejspíš si šetřit nějaký drobný na další baterku, až se vyplácá díky mně...

Snídaně: kukuřič. lupínky + bílý jog.
Svačina: 1 toast. chleba
Oběd: rizoto (s houbami)
Svačina: rajče
Večeře: jogurt + 1kousek borův. koláče

Hřích: ---
Pití: 1káva, 1,5l vody, 0,5l zeleného čaje
+ trampolína, švihadlo, posilování (ruce, břicho, nohy,...)

Jinak k posilování se poslední týden donutím každý den,
takže už jsem si na to tak nějak navykla.
Vždy pár kliků, sklapovaček, zákopů, podřepů,
zvedání zadku z lehu, občas vezmu na ruce i činky
a občas se donutím i na rotoped...
Jsem za to ráda, ale nevšimla jsem si, že by mi to nějak pomáhalo...

22.8.10

22. srpna 2010 v 17:51 | Chloe |  ►My Diary◄
Nejde mi to...
Zajímavé, že si postupně zvykám na menší čísla na
váze. Kdybych tam teď viděla třeba 66 (za což
jsem tenkrát byla šťastná...) kdo ví
jak by to skončilo... xD

Každopádněa asi určitě nebyl dobrý nápad zkazit to
dva dny před měřením...a taky to tak dopadlo...
jen mě děsí, že se něktéré míry od začátku měření
nezměnily :-((


Snídaně: kukuřič. lupínky + bílý jog.
Svačina: hroz. víno
Oběd: jogurt
Svačina: hroz. víno
Večeře: rajče

Hřích: ---
Pití: 0,5l zeleného čaje, 1,5l vody, sklenice multivit. (šumák)
+ 200x švihadlo, trampolína (asi 10min.), posilování (ruce, nohy, břicho, hýždě, ...)

Možná to vypadá, že je toho málo, ale
hroznového vína bylo opravdu dost...
Dopoledne jsem snědla aspoň 25 kuliček vína...
vždy když jsem prošla kolem talíře v kuchyni - což bylo často...

Jinak děkuji, že aspoň někdo čte začátek té mé knihy,
protože věřím, že je to na jeden článek dlouhé
a málokomu se do toho chce...
i přes to si toho vážím a co nevidět přidám další část.

Předmluva: Noční procházka

21. srpna 2010 v 19:51 | Chloe

Předmluva: Noční procházka

Vstala jsem z postele a rozhlédla se po malém osvětleném pokojíčku, ve kterém bylo neobvyklé světlo. Nejspíš už bylo ráno, neboť se mi vše rýsovalo jasně a velmi zřetelně. Zvedla jsem svůj mobil a stiskla jsem malé postranní tlačítko. Displej se rozsvítil a mně se umožnil pohled na nedávno pořízenou fotografii. Tehdy jsem seděla se svou kamarádkou Alyss na lavičce v parku, nedaleko jejího domu. Bylo to těsně poté, co jsme obdržely balíček s oblečením z velkoměsta Wei-Shon, neboť se v okolí několika set kilometrů nakupovat nedá, tudíž většina lidí nakupuje všelijaké věci přes internet. Asi jediným zbožím, které se prodává čerstvě, je jídlo.